Blog Martina Humpolce

Mezin�rodn� festival outdoorov�ch filmů 2010

Martin Humpolec — Tue, 7 Sep 2010 09:00:00 +0200

I letos pojede např�č republikou Mezin�rodn� festival outdoorov�ch filmů, kter�ho jsme se loni z�častnili s naš�m filmem z Nov�ho Z�landu. Tentokr�t se ne�častn�me s filmem, pouze dod�v�me naše tradičn� H2Omaniaks NEWS, což je n�š pravideln� pl�tek o 4 stran�ch, kter� bude distribuov�n na všech m�stech prom�t�n�.

Podle všeho by n�s mělo čekat 125 filmů z 21 zem� světa ve 25 městech Česk� republiky a celkem 36 různ�ch lokalit�ch v term�nu 7. ř�jna - 4. prosince 2010. Filmy podle n�zvů vypadaj� skvěle, několik různ�ch ž�nrů se vz�jemně mixuje takže bude těžk� si vybrat, na co se do kina vydat. Abychom to neměli ale vůbec jednoduch�, tak k těm soutěžn�m filmům přibyly letos i nesoutěžn� od Kr�tk�ho filmu, což by měly b�t typicky historick� dokumenty, abychom měli na co vzpom�nat.

K filmům nav�c besedy s cestovateli, konkr�tně třeba Miloslavem Stinglem, Pavlem B�mem, Robinem Kaletou, Liborem Uhrem a dalš�mi.

Letos dokonce bude i pokryt� v Česk� televizi, kde bude věnov�n prostor na ČT2 pořadu s n�zvem Večer na t�ma - outdoorov� sporty a filmy a na ČT4 by n�s měly čekat Minuty dobrodružstv�.

Začněte pomalu pl�novat, ať nepřijdete o něco zaj�mav�ho, minule byly mnoh� filmy beznadějně vyprod�ny.

Na cesty

Martin Humpolec — Thu, 2 Sep 2010 09:00:00 +0200

Je to tak, přišel zase pomalu čas na dovolenou. Letos to bude snad ještě větš� exotika než loni v Africe. Rozhodli jsme se jet tentokr�t na vlastn� pěst, zase někam hodně daleko, cestovat m�stn� dopravou a zkusit pro span� využ�t CouchSurfing. Tak zkuste h�dat, kam m�ř�me.

časov� z�ny, pobl�ž kter�ch jsme ještě nebyli
velk� v�škov� přev�šen� např�č zem�
hodně sucha i hodně vody
nemocemi to přet�k� - mal�rie, mor a dalš�
krvež�zniv� vamp�ři
Jana zde chce b�t nonstop v rauši, povzbuzuj�c� l�tky jsou dostupn� všude a levně
hlavn� město na 4 p�smena

charity: water - darujte vodu

Martin Humpolec — Wed, 1 Sep 2010 09:00:00 +0200

Čist� voda - pro spoustu lid� nepředstaviteln� věc, kterou je ale relativně snadn� změnit. Za 20 dolarů je možn� poskytnout jednomu člověku pitnou vodu na dalš�ch 20 let.

Směšn�ch 20 dolarů může zachr�nit spoustu lidsk�ch životů, protože špinav� voda prošpikovan� viry a dalš�m humusem zab�j� v�c lid� než všechny v�lky a dalš� n�silnosti dohromady. 90% �mrt� jsou děti do 5 let.

V roce 2007 se Scott Harrison rozhodl spustit tuto každoročn� kampaň veřejně. Prob�h� cel� z�ř� a je zaměřena na všechny, kteř� se v z�ř� narodili. Jej� v�zva je jednoduch� - vybodněte se na d�rky, nechte lidi raději darovat pen�ze na dobrou věc. A každ� rok se jim to dař� v�c a v�c, d�ky nim z�skalo už v�c jak milion lid� v 17 zem�ch př�stup k čist� vodě, bylo vyhloubeno skoro 3 000 studn� a lid� vzděl�n� v oblasti hygieny.

Letos maj� za c�l d�t vodu 16 000 lid� z kmene Bayaka ve Středoafrick� republice. Kmene, kter� byl vyhn�n z lesů, kde žil a kter� se nyn� k�c�, na okraje vesnic, kde se na ně d�vaj� jako na zv�řata a otroky. Postavit pro ně studně znamen� z�skat $1 700 000, kter� jdou ze 100% na v�stavbu studn�.

Od roku 2007 d�v�m i j� pen�ze na tyto �čely, vždy k narozenin�m svoj� mamky. Letos oslav� šedes�tiny a to je důvod, proč byste se ke mě mohli připojit. C�l je skromn� - $600, což znamen� vodu pro 30 lid�.

Pojďte do toho se mnou!

Hled�te restauraci, kav�rnu nebo něco jin�ho?

Martin Humpolec — Tue, 31 Aug 2010 09:00:00 +0200

Na česk�m internetu se n�m objevil nov� server, kter� by měl pomoci naj�t dobr� podniky, kde se d� naj�st nebo nakoupit j�dlo. Stoj� za n�m pan Cuketka, kter� se již značně proslavil sv�m serverem věnovan�m j�dlu a jak se posledn� dobou zd�lo, s rozjezdem měl hodně pr�ce. Cuketka n�m zah�lela a dva nebo tři čl�nky měs�čně n�m musely stačit (nav�c povětšinou sp�š propagačn� než něco re�lně přin�šej�c�).

Rozjezd serveru Scuk kladně hodnotili na Lupě - l�bila se jim dělostřeleck� př�prava v podobě nafocen�ch p�smen, spuštěn� až v okamžiku kdy byli spokojeni, zajištěn� peněz na provoz a hlavně prvotn� naplněn� datab�ze dobr�ch m�st.

J� s�m bych tak optimistick� nebyl, to ček�n� bylo hroziv� a protože jsem zrovna v t� době chtěl tip na nějakou dobrou restauraci, tak se mi to moc nel�bilo. Ostatně i spuštěn� "až budou spokojeni" je pěkn�, ale přesto tomu chyb� hodně věc�, o kter�ch s�m realizačn� t�m v� a postupně je dolaďuje. Nečekejte tady př�liš detailn� vyhled�v�n� podniků i když št�tkov�n� funguje a hled�n� podle města tak�. Ostatně datab�ze m�st nepřekypuje zrovna hojnost�, oček�val jsem po takov�m ček�n� podniků v�razně v�c, ale když se člověk pod�v�, kolik lid� za t�m stoj� a že to dělaj� v podstatě pro z�bavu, tak se nen� čemu divit.

Tak to jsem to zkritizoval a teď trochu optimismu. Myšlenka je skvěl�, hodně se mi l�b�, že jsou zaměřeni opravdu jenom na dobr� podniky, ty kter� komunita zkritizuje postupně z mapy vymiz� a půjdou vyhledat jenom při znalosti jm�na. Je to odv�žn� a d�v� to smysl. Prov�z�n� s Google mapami je naprosto logick�, většinou hled�m podniky v určit� oblasti a je fajn to vidět na mapě. Nav�c když zapichov�tka př�mo ukazuj� o jak� typ podniku se jedn�.

Vrcholem (zvl�ště někdy) jsou potom popisy podniků. Už detail upout� pozornost, recenze jsou v mnoha př�padech ještě lepš�. U každ� je na prvn� pohled d�ky kytičce vidět, jak moc chv�l�, každou jednotlivou je možn� palcem obodovat. Důležit� je, že hodnotitel� nejsou anonymn�, ale o každ�m se dozv�te dalš� informace, Scuk jejich identitu ověřuje a uživatel� d�ky hodnocen� jejich recenz� jsou schopni eliminovat ty nekvalitn�. A pokud v�m někter� hodnotitel sedne, tak zjist�te i dalš� podniky, ve kter�ch byl a můžete ho stopovat. Ve spojen� s facebookovou m�ni� by bylo ještě hezk� m�t možnost vidět, kam chod� moji kamar�di a bylo by to �plně skvěl�.

Teď jenom doufat, že datab�ze podniků se bude rychle plnit a server nezhyne. Pokud si chcete poč�st dalš� upout�vky, tak odkazy přikl�d�m.

Pokud ani ony nestačily, tak doporučuji ještě blog Scuku, jeho facebookov� str�nky nebo twitter.

Jak tvořit HTML emaily, kter� funguj�

Martin Humpolec — Thu, 26 Aug 2010 09:00:00 +0200

Před časem jsem narazil na recenzi kn�žky Create Stunning HTML Email That Just Works od Matthewa Pattersona a zařadil ji do sv�ho seznamu kn�žek k pročten�, abych se poučil, jak�ch chyb se při pos�l�n� "reklamn�ch" emailů vyhnout. Debata, v jak�m form�tu, co, komu, kdy a jak pos�lat BOSS Newsletter, kter� proběhla u n�s, byla celkem zaj�mav� a tak je fajn nabrat nějak� n�pady i od jinud. Zvl�ště proto, že HTML emaily jsem zam�tl hned na zač�tku.

Kn�žka je rozdělena do 6 č�st�, kde mě přišly zaj�mav� hlavně ty prvn�, ve kter�ch se prob�r� proč, jak je pl�novat, čeho se vyvarovat a na co se naopak zaměřit. V druh� polovině se potom prob�r� jak přesně je tvořit a na co si d�vat pozor z pr�vn�ho pohledu a cel� to konč� t�m, jak poskytovat služby pos�l�n� emailů klientům.

Proč email?

Emaily jsou pr� skvěl� obchodn� n�stroj, podle studie z roku 2009 vyn�š� email průměrně 43$ na každ� dolar, kter� se věnoval jeho př�pravě a rozes�l�n�. Současně je v�razně levnějš� než pap�rov� dopisy, což jsme asi všichni čekali. Tak� jsou pr� emaily skvěl�, protože m�ně otravuj� a lid� na ně mohou odpovědět kdy chtěj�. A konečně dobře doplňuj� marketingov� mix - mohou připravit z�kazn�ka na n�sledn� telefon�t nebo u něj vzbudit z�jem (což je přesně to, co si od nich slibujeme).

Neměly by b�t pos�l�ny moc často, což se špatně definuje. Ale když je pos�l�te moc často, tak se pr� lid� začnou odhlašovat, takže je lepš� sp�š tu frekvenci snižovat než zvyšovat. N�š dvouměs�čn�k asi moc čast� nen�, ale zase aby na to lid� v mezičase �plně nezapomněli.

Pokud se pt�te, kdy je pos�lat, tak si to mus�te zkusit. Něco je pr� ide�ln� čten� na neděli, jin� někdy po r�nu či po obědě, každ� je specifick�. Tady si člověk tak� uvědom�, že ty jejich emailov� kampaně jsou ř�dově větš� než ta naše, takže třeba doporučuj� zkusit si rozd�ln� časy a pak porovn�vat. To v našem objemu asi moc nejde, protože by to vždy byla statistick� odchylka.

Tak� nesm�me b�t z emailu přehnaně nadšen� - norm�ln� je pr� pokud na odkazy v něm klikne tak 15% lid� a to ani neřeš�, kolik lid� ho vlastně vůbec nečte.

Kdo by měl email odes�lat je tak� dobr� ot�zka a "spr�vnou" odpověd� se neř�d�me. Spr�vn� odpověď totiž zn� - speci�ln� emailov� adresa, ze kter� bude jasn�, co bude obsahem emailů a kdo se za n� skr�v�. Odes�lat z osobn�ho emailu se pr� m� jenom když už člověk předt�m s lidmi nav�zal nějak� kontakt, protože jinak si to nespoj� a email vyhod�. Tak uvid�me.

Jak by měl email vypadat?

Tohle člověku �plně nedojde - email by měl m�t něco společn�ho s vaš� webovou str�nkou, aby si to lid� snadno a rychle spojili, ale současně to nesm� vypadat jako webov� str�nka. Ten důvod je jednoduch� - zat�mco na web se d�v�te a většinou m�te okno dostatečně velk�, na emaily většina lid� kouk� v n�hledu. Vlevo složky, vlevo nebo nahoře seznam emailů a v t� stř�lně co zbude je ten vlastn� email. Takže pokud se do n� š�řkově nevejde tak to vypad� špatně (doporučen� š�řka je 600px). Pokud se do n� vejde jenom jeho logo, tak to nikdo tak� č�st nebude.

Email by měl b�t kr�tk�, z čehož vypl�v�, že na delš� čl�nky by se měl odkazovat na vaše str�nky a cel� by neměl b�t delš� než dvě až tři str�nky (i to se mi zd� skoro moc). A je pr� naprosto v poř�dku použ�vat pro něj stejn� obsah jako pro web, protože lidi nečtou, takže opakov�n� matka moudrosti. J� se vždycky b�l, že je potřeba stvořit nov� texty s nov�mi myšlenkami, ale zjevně to nen� pravda. Což je na jednu stranu super ušetřen� pr�ce, na druhou hrozně smutn�, protože si člověk uvědom�, kolik pr�ce tedy zbytečně vyhazuje do vzduchu a lidi si j� ani nepřečtou.

V emailu by mělo b�t viditelně uvedeno, proč ho dost�vaj� a jak se z něj odhl�sit. Překvapilo mě, že tento text cpali hned navrch emailu, kde si mysl�m, že zbytečně zab�r� m�sto. Ale možn�, když lid� zjist� proč to dostali, tak si ho sp�š přečtou.

Důležit� je předmět emailu - zkuste ho udělat zaj�mav� a ještě se vej�t do maxim�lně 50 znaků. Pokud nen� zaj�mav� předmět, email nebude otevřen a rovnou ztratil svou šanci. Tak to jsme zkusili, ot�zka nakolik to zabere. P�r tipů najdete i na str�nk�ch Campaign Monitor, kter� jsou v kn�žce hojně zmiňov�ny a pro větš� mailing asi d�v� smysl jejich využit�. Když pro nic jin�ho tak pro statistiky, kter� poskytuj�.

Obr�zky jsou důležit�, odlehčuj� obsah ale současně je důležit�, aby člověk otestoval, jak budou vypadat v různ�ch poštovn�ch klientech, protože zobrazen� obr�zků se často zakazuje a pak může z�kazn�k přij�t o dost informac�. Tady zase potěšily str�nky Campaign Monitoru, kter� umožňuj� otestov�n� emailu v různ�ch klientech a uk�ž�, jak� je v�sledek.

Důležit� je v�zva k akci. Z emailu by mělo b�t patrn�, k čemu chce z�kazn�ka přesvědčit a donutit ho to udělat. Tedy jasn� text, tlač�tko s v�zvou, zaujmout v jedn� větě. Tak to asi neděl�me a když jsem tak přem�šlel o c�lech našeho newsletteru tak akce mezi nimi asi nen�. Sp�š chceme z�kazn�kům uk�zat, co všechno um� BOSS řešit a nal�kat je, aby o tom přem�šleli (a to je vlastně i ta akce, kterou od nich chceme).

Zaj�mav� jsou praktick� uk�zky emailů. Asi jsem si nevzal nic z jejich podoby, jako sp�š obsahu. Naprosto konkr�tně server Sortfolio (původně Haystack) ze zn�m� rodiny 37signals (Basecamp, Backpack, Highrise, Campfire), kter� slouž� k snadn�mu nalezen� web designera a současně ukazuje jeho portfolio. Dobr� tip na hled�n� inspirace.

Jak udělat spr�vně HTML

Zapomeňte na kask�dov� styly a dalš� vymoženosti, vraťte se k tabulk�m, k definici stylů u každ�ho jednotliv�ho tagu a dalš�m věcem. Tvořit HTML emaily je prostě pras�rna, protože většina poštovn�ch klientů zamrzla v minul�m tis�cilet� př�padně se v průběhu doby ještě zhoršila, aby l�pe chr�nila uživatele před hrozbami z internetu. Stejně tak zapomeňte na Flash, JavaScript nebo video. Tohle jsme ale asi všichni tak� tušili.

Z�věrem

Relativně tenk� kn�žka (137 stran obsahu), se spoustou obr�zků ukazuj�c�ch konkr�tn� použit�, tabulek s přehledem co funguje a co ne a smršť tipů co dělat a čemu se vyhnout. Určitě mě donutila trochu zapřem�šlet hned a dalš� přem�šlen� mě ček� v budoucnu. Takže doporučuji.

Sutol 8.5.2 Welcome party

Martin Humpolec — Tue, 24 Aug 2010 09:00:00 +0200

Pojďme využ�t vyd�n� verze 8.5.2 k nastartov�n� pravidelnějš�ch setk�v�n� členů SUTOLu. V �ter� 7. 9. už snad budeme všichni (i ti, kteř� "nejedou" v beta programu) m�t novou verzi trochu osahanou a bude tedy o čem mluvit. Přihlašujte se na str�nk�ch srazu př�padně př�mo zde formou koment�řů, pros�m, ať můžeme včas rezervovat potřebnou kapacitu (v Praze).

Setk�n� je absolutně neform�ln�, dostupn� i nečlenům Sutolu a kromě 8.5.2 můžeme popov�dat i o chystan� konferenci Sutol a vašich oček�v�n�ch, radostech, strastech a probl�mech a vůbec. Prostě důvod pop�t a popov�dat se vždycky najde.

Degustačn� večeře U Z�voje

Martin Humpolec — Tue, 17 Aug 2010 09:00:00 +0200

Marně přem�šl�m, zda jsme si kdy předt�m dopř�li několika chodovou večeři s v�ny vybran�mi speci�lně ke každ�mu chodu a nav�c důkladn�m v�kladem o tom, co zrovna j�me. Ob�v�m se, že před n�vštěvou Domu v�na U Z�voje ne.

S�rov� večeře o pěti chodech pod veden�m Aleny Luc�kov� zněl jako dobr� n�pad i když mě ze zač�tku trochu zklamalo, že se nebyli ochotni podělit o podrobnosti co všechno budeme j�st a p�t a jak to bude prob�hat. Nevad�, jdeme do toho i bez takov�chto detailů.

Na m�stě se n�s sešlo okolo dvaceti (my jsme byli jenom v pěti, tak to na mě všechno neh�zejte ;-)) a jak jsme posl�ze zjistili jsou lid�, kteř� na degustaci chod� pravidelně každ� měs�c, vždy když se kon�. Do toho se ještě stř�davě konaj� degustace v�n a degustace s�rů s v�ny (tedy př�mo s�ry, nikoliv krmě z nich připraven�), takže m�me co zkoušet i př�ště. M�sto je opravdu př�jemn�, person�l ochotn�, nen� se čeho b�t.

Před n�mi pět chodů, někter� z nich už podle n�zvu zaj�mav�, jin� trochu odrazuj�c� - zvl�ště mořsk� plody nej�m, ale dal jsem si předsevzet�, že tentokr�t to tedy zkus�m a uvid�me.

Mousse z Fourme de�Ambert s tomatov�m tartare a čerstvou bazalkou pod�van� s rozpečenou bagetou a Pinot Gris z Alsaska - prvn� chod začal skvěle, nejraději bychom u něj zůstali. Nikoliv proto, že ostatn� chody byly špatn�, ale ten s�r byl opravdu skvěl�, v�no bez chybičky a pochutnali jsme si. Když n�m vysvětlili, že Pinot Gris naz�v�me v Česku Rulandsk� šed� tak mi bylo jasn� proč mi tak chutnalo - m� nejobl�benějš� v�no. Fourme de�Ambert je s�r s modrou pl�sn�, kter� se do něj dost�v� tuš�m tak, že se napichuje ze všech stran speci�ln�m v�nem a pravidelně se po dobu 28 dn� ot�č�, aby se pl�seň rovnoměrně rozprostřela. Jak jsme se dozvěděli, tak někter� typy s�rů se ot�č� třeba 8x denně, akor�t jsme se nezeptali, zda ručně nebo automaticky.

D�le n�s čekal m�chan� sal�t s čerstvou zeleninou ochucen� maracujov�m acetem a kousky buvol� Mozarelly s Frascati superiore z It�lie. Dalš� fantastick� z�žitek, Jana tvrdila, že by j� stačila samotn� mozarella bez sal�tu. Buvol� mozarella je totiž něco naprosto jin�ho od toho, co jsme zvykl� kupovat v našich obchodech a jak mi norm�lně nechutn�, tak na t�to jsem si pochutnal. Nav�c se pr� d� odlišit (fajnšmekři) pokud je vyrobena z ml�ka volně žij�c�ch buvolů nebo buvolů chovan�ch na ml�ko. A takovou mozarellu když koup�te a dostane ji do s�čku v syrov�tce, tak ji doma nem�te strkat do lednice, ale vydrž� 3-4 dny norm�lně v pokojov� teplotě. Jakmile ji d�te do ledničky, tak se pr� rozlučte s chut�, už nikdy nebude tak dobr�.

Dost�v�me se k hlavn�mu j�dlu - lehce pikatn�m špaget�m s kalamary a krevetami, čerstv�m fenyklem a rukolou sypan� s�rem Pecorino doprov�zen� v�nem Imperial Weiss z Rakouska. Tady si pouze pamatuji, že hned prvn� sousto jsem měl solidně pikantn�, na s�ru nic zvl�štn�ho nec�til a všechny mořsk� plody snědl. Vlastně to nen� nic hrozn�ho, ale že by mě nějak uchv�tily ...

Pro většinu z n�s perla večera, konečně došlo na maso. Pomalu pečen� vepřov� panenka na šťouchan�ch bramborech s jarn� cibulkou, m�slovou brokolic� a om�čkou ze s�ra Reblochon, k tomu Pinot Noir z Nov�ho Z�landu. Tak za prv� - panenka se nepeče na bramborech, ale jenom se na ně pak d�. Za druh� - panenka se nejdř�v rychle opeče, aby se zat�hla a pak se d� tak na 2 hodiny do trouby při 80-90 stupn�ch, aby se hezky propekla. Potom je kr�sně růžov� po cel� sv� ploše a opravdu v�born�. Za třet� - om�čka z Reblochonu byla skvěl� a pr� se nen� co divit - s�r vznikl d�ky kr�cen� dan�, kdy před v�běrč�mi se kr�vy nepodojily �plně, ale jenom trochu a když v�běrč� odešli, tak se dodojily. A protože až na konci dojet� teče nejtučnějš� ml�ko, tak byly tyto s�ry pěkně tučn�.

Samotn� z�věr patřil dezertu z čerstv�ch meruněk a jahod s vanilkov�m Mascarpone a Pinot Noir z Prahy, vinice Salabka. Tady už si asi nic zvl�štn�ho nepamatuji - po tolika sklenk�ch v�na, když si člověk ještě občas nechal dol�t mimo pořad� už mu zač�n� b�t vše jedno, nav�c je nacpan� k prasknut� jak j�dlem tak informacemi. Protože to co jsem napsal v�še jsou jednom fragmenty toho, co jsme se dozvěděli - celou dobu co se nosilo j�dlo, my jedli a zase se nosily tal�ře zp�tky tak do n�s byly valeny informace o s�rech, v�nech a dalš�ch věcech. Dozvěděli jsme se v�c než dost, teď to jenom všechno zaž�t nebo někdy zopakovat.

V každ�m př�padě př�ště se těš�me na nějakou degustaci s�rů, abychom viděli jak ten s�r vypad� doopravdy a co se z něj opravdu j� a co se nech�v�. Což je tak� zaj�mav�, protože většinu s�rů my pr� sn�me cel�, zat�mco cizinci je pečlivě okrajuj� a kus z nich nejed�, protože to pak nen� ono. A tuš�m ten Reblochon třeba nař�znou do kř�že a daj� na gril, aby se hezky roztavil a pak sn� vnitřek. Ten standardn� boch�nek, kter� v�ž� 450g se pr� poč�t� na jednu osobu. Jak je možn�, že ti Francouzi nejsou tlust�?

SharePoint a BOSS

Martin Humpolec — Thu, 12 Aug 2010 09:00:00 +0200

Pro nov� č�slo našeho newsletteru jsem napsal čl�nek o integraci BOSSe se SharePointem a nějak se při tom rozjel, takže jsme ho nakonec půlku smazali. Zd�lo se mi to ale natolik dobr�, že jsem se rozhodl si to hodit alespoň na blog.

Častěji a častěji se u našich z�kazn�ků setk�v�me se snahou vytvořit jedno m�sto, kde zaměstnanci najdou nejenom aktu�ln� informace ze společnosti, ale tak� všechny informace, kter� mohou kdy potřebovat, m�sto kde informace sd�l� a tak� všechny aplikace, kter� potřebuj� ke sv� pr�ci. To vše propojen� navz�jem, bez nutnosti pamatovat si různ� jm�na a hesla a ve stejn�m grafick�m h�vu.

Ano, mluv�me o intranetu, port�lu a dalš�ch slovech, kter� z�kazn�ci použ�vaj�. A asi nepřekvap�, že valn� většina firem, se kter�mi se potk�v�me, se pro tyto �čely snaž� použ�t (respektive použ�v�) Microsoft SharePoint ve všech jeho edic�ch, od t� zdarma až po tu nejdražš� a naplněnou nejv�ce funkcemi.

Každ� z�kazn�k je schopen, ať už s�m nebo s pomoc�, SharePoint nainstalovat, prov�st z�kladn� nastaven� a pak zač�n� přem�šlet, co s n�m d�l. Většina přijde na to, že sd�len� informac�, souborů a n�stěnky pro novinky je pěkn�, ale nepřin�š� to nejdůležitějš� – aplikace a d�ky nim důvod k tomu, aby se sem zaměstnanci vraceli.

Pro SharePoint existuj� stovky, tis�ce a pravděpodobně i statis�ce aplikac�. Většina z nich je však �zce zaměřena na jednu oblast, ve kter� (možn�) vynik�, ale vy většinou potřebujete aplikacemi pokr�t různ� oblasti.

Pokud pro každou z nich nakoup�te jinou aplikaci, dostanete se do stavu, že každ� z nich se trochu jinak ovl�d� a odlišně vypad�, přestože všechny respektuj� z�kladn� grafick� rozvržen� Vašeho intranetu. Aplikace spolu nespolupracuj� a ke každ� m�te jinou �roveň podpory.

A to je přesně ten důvod, proč stoj� za to zauvažovat o implementaci BOSSe. Jak jsme si řekli minule, BOSS pokr�v� velkou šk�lu procesů ve firm�ch a co je ještě důležitějš� – zajišťuje sd�len� informac� mezi jednotliv�mi moduly, kter� m�te nasazeny. Při jeho nasazen� v SharePointu (jedno v jak� edici či verzi) z�sk�te aplikačn� podporu a přitom m�te zajištěno, že jednotliv� moduly mezi sebou komunikuj� a sd�lej� informace, pokud je to nutn� nebo vhodn�. Všechny se ovl�daj� stejně a stejně vypadaj�, nastaven� uživatelů provedete na jednom m�stě pro všechny moduly a např�č moduly funguje i z�stupnost osob a dalš� procesy.

Současně integrace nen� nic nutn�ho. Pokud SharePoint nem�te a ani o něm neuvažujete, můžete BOSSe nasadit i bez něho. Pokud však SharePoint využ�v�te nebo využ�vat chcete, je důležit� vědět, že podporujeme i toto nasazen�. To je důležit� i pro dalš� rozvoj vaš� firmy – pokud pl�nujete zaveden� SharePointu v budoucnu, tak vaše investice zůstane zachovan� a všechny procesy je možn� po jeho zaveden� snadno přev�st.

Je potom čistě na v�s, jak�m způsobem BOSSe zaintegrujete, zda mu přiděl�te jednu str�nku, kde budou vešker� použ�van� moduly v jenom webpartu, nebo zda naopak rozčlen�te moduly na str�nky, se kter�mi souvis�. Na Vaš� osobn� str�nce tak může b�t např�klad webpart zobrazuj�c� všechny Vaše �koly a aktivity k vyř�zen� ať už zadan�ch ručně nebo vypl�vaj�c�ch z procesů ř�zen�ch BOSSem, na str�nce oddělen� mohou b�t všechny datov� zpr�vy, kter� se ho t�kaj�, apod. Je možn� př�mo ze SharePointu vyhled�vat v datech uložen�ch v BOSSovi, ř�dit př�stup do BOSSe pomoc� SharePoint skupin a dalš� a dalš�, podle toho co je ve vaš� konkr�tn� implementaci potřeba.

V př�padě, že přem�šl�te o rozš�řen� funkcionality Vašeho intranetu, nev�hejte do sv�ho seznamu řešen� k prohl�dnut� zařadit i BOSSe. Věř�m, že V�m m� co nab�dnout.

PDF Signer for Lotus Notes

Martin Humpolec — Wed, 11 Aug 2010 09:00:00 +0200

It is here, another day for Lotus celebration. And it is probably time to show you one plug-in we created, even the "promotion stuff" isn't completely ready at the moment.

We created a plug-in you can install into your Lotus Notes sidebar, configure to use your own certificate and you are ready. Just drag your PDF file into a document in Lotus Notes or outside of them and it is signed at the moment. Multiple signatures are supported and there is probably no easier way how to sign PDF file.

This plugin is paid and it costs you 20$. Order on our pages or contact me for payment via PayPal.

BOSS Newsletter srpen 2010

Martin Humpolec — Tue, 10 Aug 2010 09:00:00 +0200

Člověk by až nevěřil jak� je vždycky pr�ce se stvořen�m dvou str�nek textu. Napsat to nen� až takov� probl�m, ale pak to vypilovat, pokr�tit či prodloužit tak, aby to přesně vyšlo na dvě str�nky a současně to bylo alespoň trochu čtiv� a k věci.

Snad se n�m to podařilo i u druh�ho č�sla, ve kter�m se věnujeme nasazen� BOSSe v r�mci Microsoft SharePointu, představujeme naše řešen� TREX (o kter�m jsem již psal), pomoc� videa se vrac�me k modulu Spr�va sd�len�ch složek a chlub�me se referenc� na tento modul.

Spr�va sd�len�ch složek je jedin�m n�m zn�m�m řešen�m schopn�m udělat absolutn� poř�dek v opr�vněn�ch na sd�len�ch složk�ch při zachov�n� maxim�ln� svobody a jednoduchosti pro uživatele. Nav�c je možn� rozš�řen� i o spr�vu opr�vněn� pro aplikace bez z�sahu IT. Pokud si d�te tu pr�ci a pochop�te logiku aplikace, objev�te tak� jej� kouzlo. (Radovan Č�žek, Pražsk� služby)

Odkaz na stažen�: BOSS Newsletter srpen 2010.pdf

A j� teď akor�t mus�m vymyslet, zda sem budu d�vat cel� newslettery nebo to vždy rozporcuji na jednotliv� moduly. Respektive zda tady nebudu d�vat popisy modulů tak jak budou vznikat. Nebo jestli je budu d�vat jenom na vznikaj�c� produktov� web. Nebo ... ale to je vlastně jedno.

Skupinov� nakupov�n�

Martin Humpolec — Tue, 3 Aug 2010 09:00:00 +0200

Nem�m r�d nakupov�n�. Nem�m r�d nakupov�n�. Nem�m r�d nakupov�n�. Nem�m ... no dobr�, občas ho přežiju.

To ale nevad� tomu, aby mě chytlo nakupov�n� na internetu, jak se teď m�dně ř�k� - soci�ln� nakupov�n�. Nakupov�n� o samotě je zjevně nuda, když se ale spoj� s internetem a v�ce lidmi, tak to může b�t zaj�mav� minim�lně z hlediska ceny.

Prvn� v m�m hled�čku je Slevomat, na kter�m jsem už utratil p�r tis�c. Princip je jednoduch�, každ� sleva plat� maxim�lně 24 hodin a otev�r� se teprve v př�padě, kdy se najde dost lid� (a v�te kolik se jich ještě mus� naj�t). Takže pokud člověka něco zaujme tak si to hod� do koš�ku, zaplat� a pokud si to koup� dost lid� tak slevu dostane, v opačn�m př�padě se vrac� pen�ze. Slevy se typicky pohybuj� okolo 50% ale chce to občas dobře vyb�rat nebo alespoň č�st diskuzi u každ� slevy. Podle všeho se někdy stane, že cena je vymyšlena speci�lně pro Slevomat (čti nav�šena na nesmyslnou hodnotu) a potom se na to d� sleva a vše vypad� skvěle. Když se kouknete na předchoz� slevy, tak se d� vybrat - sleva do fitka, kryosauny, k�vu, kuřec� křid�lka a pivo, romantick� v�kend, mochito, sushi, čtyřkolky, paintball nebo bundgee. Zatlačte slzu, že jste nic z toho nekoupili.

Trochu jinak zaměřen� je ZOOT, kde slevy většinou trvaj� delš� dobu a nejsou v�z�ny na minim�ln� objem. Slev je dostupn�ch najednou hodně, takže si člověk sestav� "terč" oblast� či značek, kter� ho zaj�maj� a potom se mu tyto nab�dky zobrazuj� přednostně. Nav�c se člověk může st�t fanouškem značky, doporučovat zbož�, vid� co si kupuj� kamar�di, ... no prostě takov� divn� věci. Z hlediska firem je v�hod asi v�c - minim�lně mohou sv� akce c�lit na přesně vybran� skupiny osob a tedy prodat v�c. Tak� mě zaujalo, že ZOOT vlastně nic neprod�v�, pouze odkazuje na obchody, kde je možn� věci n�sledně koupit. Což nev�m, zda je plus či m�nus.

Absolutn� novinkou tohoto t�dne je Zapakatel. Syst�m stejn� jako Slevomat, po prvn�m dnu života se ned� moc hodnotit, jak bude fungovat. Na prvn� pohled se zd�, že pro dosažen� slevy bude stačit menš� počet lid� (ponděln� steak stačilo koupit 7x), bude delš� doba na jej� zakoupen� a velk�m rozd�lem je možnost darovat kupon v libovoln� hodnotě, kter� si obdarovan� n�sledně vypotřebuje na co bude cht�t (co ale nen� jasn� je, zda se v�m odečtou pen�ze rovnou, nebo až ho využije).

Alakarte je trochu z jin�ho soudku. �zce zaměřen� na p�r vybran�ch restaurac� v Praze, kde nab�z� kupony na slevu, j�dlo či pit� zdarma. Každ� restaurace nab�z� něco jin�ho, za kupony se neplat� (ale mohou b�t na určit� den vyčerp�ny) a seznam restaurac� se nepl�nuje extra rozšiřovat - vyb�raj� pr� pouze ty nejlepš�. V současn� době je jich tak okolo 70, chyst� se to maxim�lně zdvojn�sobit. K tomu všemu potřebujete pozv�nku, abyste se dovnitř dostali - takže k�d na pozv�nku je KA1039, užijte si ji.

Posledn� v m�m seznamu (a trochu mimo m�ch standardn�ch z�jmů) je Fashion Days, což by měl b�t soukrom� klub s limitovan�mi kolekcemi těch nejzn�mějš�ch n�vrh�řů za super ceny (rozuměj slevy 20 - 80% z těch jejich nesmysln�ch cen). Každ� kampaň trv� 3 - 5 dnů s upozorněn�m předem (což je velk� v�hoda proti Slevomatu, kde je to opravdu překvapen� každ� den) a najednou jich jede několik, takže na v�běr určitě je. Akor�t jak je to m�da, tak věci moc nevyzkouš�te, ale mus�te koupit, zkusit a vr�tit, což by ale neměl b�t do 14 dnů probl�m.

Tak to je vše co zn�m, pokud v�m to s n�kupy pomůže tak jenom dobře.

Odkazy uveden� v�še obsahuj� můj unik�tn� k�d, kter� zajist� přičten� peněz na můj �čet při vašem prvn�m n�kupu. Jasně že budu r�d, když je použijete ;-)

Podcasts in Lotus community

Martin Humpolec — Tue, 27 Jul 2010 09:00:00 +0200

There is more and more of them and I start to like them - podcasts about Lotus technology. If you don't know what podcast is - the talk audio recording.

This week in Lotus is the newest one and at the same time probably the one I like the most. Just plain talk about what happened in community during last week. Perfect and natural English so I have time to time serious trouble understand what's going on (especialy when they say some joke), but incredible amount of information is included.

The Taking Notes Podcast is the oldest one with more than 100 episodes. It is getting slower and slower and I'm not surprised - it really needs a lot of will to continue when you already spoke about everything twice. Anyway, each podcast is focused on something and I think that a lot of them are still relevant nowdays.

The 1352 Report started a while ago as well but I never really listed to it. Don't know why, it just didn't catch my attention.

The last one I occassionaly listen to is Chris Miller podcasts. They are usually pretty well technically focused and I like them because they talk about not so common stuff.

Would you like to find them all at one place, use the famous PlanetLotus, where you can find them all together. And I know, each episode usually takes about 1 hour but it is usually worth it. If for nothing else than your English.

Agendy služebn�ch cest

Martin Humpolec — Tue, 20 Jul 2010 09:00:00 +0200

Když jsme točili video o dalš�m modulu našeho syst�mu BOSS, dlouho jsme přem�šleli jak� n�pis d�t na jeho zač�tek. Modul se jmenuje jasně - TREX - ale to m�lokomu něco řekne.

Je to složenina slov Travel Expenses a slouž� to pro schvalov�n� cestovn�ch př�kazů, vy�čtov�n� proveden�ch služebn�ch cest včetně všech souvisej�c�ch n�kladů, schvalov�n� těchto vy�čtov�n�, sledov�n� vyplacen�ch a vr�cen�ch z�loh a dalš� a dalš�. A teď to cel� rozumně zkraťte. Prostě to nejde a tak jsme to nazvali agendy služebn�ch cest.

Takže pokud hled�te řešen� ve kter�m budete moci:

vytvořit cestovn� př�kaz
prov�st jeho schv�len� dle procesů, kter� si nastav�te sami
zvl�dnout tuzemsk� i zahraničn� cesty
evidovat vyplacen� z�lohy v různ�ch měn�ch
vyk�zat v�daje s respektov�n�m jejich omezen� (třeba u spropitn�ho)
nač�st v�pisy z platebn�ch karet pro v�daje
připojit doklady v elektronick� podobě, aby se neztratily
spoč�tat diety a kapesn�
schv�lit vy�čtov�n�
cel� ho za�čtovat a roz�čtovat na střediska a projekty
to cel� dostupn� pomoc� webov�ho prohl�žeče
v několika jazykov�ch mutac�ch

tak pak jste u n�s spr�vně. Pod�vejte se na kr�tk� video s představen�m produktu (nav�c s titulkami v angličtině), prostudujte si web s dalš�mi informacemi a nev�hejte se zeptat, pokud něco nen� jasn�.

Al Cafetero

Martin Humpolec — Thu, 15 Jul 2010 09:00:00 +0200

Nest�v� se mi to často, ale tady se stalo. M�m za sebou tři n�vštěvy, což pr� profesion�lov� mus� m�t, než nap�š� recenzi o konkr�tn�m podniku. Pokažd�m jsem si dal něco jin�ho a pokažd� byl nadšen.

M�m pocit, že poprv� jsem o Al Cafeteru slyšel už neuvěřitelně d�vno ve spojen� s ochutn�vkou čokol�dy (ve skutečnosti to nejsp�š bylo tak před půl rokem). Pak jsem si někde přečetl recenzi a nakonec po dlouh� době konečně dorazil osobně, abych je z nejrůznějš�ch důvodů navšt�vil v n�sleduj�c�m měs�ci ještě několikr�t.

Mal� �tuln� rodinn� nekuř�ck� kav�rnička - tak sami sebe tituluj� na jejich str�nk�ch. Mus�m souhlasit se vš�m.

Dohromady asi šest stolků (plus předzahr�dka, ale tam to ztr�c� kouzlo). Vkusně zař�zen�, nepřepl�can� a přitom zaplněn�, pokud m�te štěst� nebo jste si předem rezervovali m�sto můžete se rozvalit i na pohovk�ch.

Rodinn� - muž (Karel) a žena (Ant�nia), při m� prvn� n�vštěvě ještě maminka jednoho z nich. Jak kdyby měli role rozdělen� - Karel běh� po place a děl� k�vu, Ant�nia zařizuje pokrmy a v� o k�vě i čaji ještě v�ce detailů. Nevt�rav�, s neuvěřitelnou snahou pochopit co chcete i když to ani sami nev�te a občas až moc pokorn�, v�c razance by jim dle m�ho neškodilo.

Nekuř�ck�. Tady nen� co dodat, zakouřen� prostory nem�m r�d, tady je prostor zaplněn pouze WiFi s�t� dostupnou zdarma takže můžete i v klidu chvilku pracovat.

Kav�rnička. Ano, k�va je jedn�m z hlavn�ch položek na l�stku, z různ�ch oblast� a různ�m stylem připraven�. Na jednu věc se ale mus�te připravit vy - cukr v�m nedaj�, protože pr� kaz� chuť a je pak �plně jedno, co v�m uvař�. Když budete škemrat tak dostanete možn� ml�ko. Ale když budete tvrd�, tak dostanete i ten cukr. V každ�m př�padě to zkuste bez něj, je to �plně jin� z�žitek. J� tak zkusil čokol�du, ze zač�tku hrůza, ale na konci ... skvěl�.

Kromě k�vy maj� i čaje, v�na, rumy, čokol�dy, v�born� j�dla po cel� den a ještě lepš� z�kusky včetně dom�c�ho štrůdlu. Bohužel zrovna došel. U j�del ale pozn�te, že jde o kav�rnu - nemaj� tady nic velk�ho, sp�š drobnosti a sn�daně, kter� ovšem připravuj� cel� den. Ta vaj�čka se slaninou a čerstvou bagetou - poř�d na ně nemohu zapomenout.

A když už jste konečně naprosto naplněn� všemi těmi dobrotami, tak se projdete okolo stěn, vyberete nějakou tu k�vu, čaj nebo hrneček domů a už se těš�te, kdy se budete moci zase vr�tit. Tedy alespoň j� už se nemohu dočkat, až budu m�t zase důvod pro n�vštěvu.

Honzova pojistka

Martin Humpolec — Tue, 13 Jul 2010 09:00:00 +0200

Je jedna věc, kterou na cestov�n� nem�m r�d - v�běr cestovn�ho pojištěn�. Č�stečně jsem tomu unikl zaplacen�m cestovn�ho pojištěn� k platebn� kartě, ale to nezahrnuje vše a občas je potřeba se dopojistit.

Udělat si obr�zek a srovnat pojistky je běh na dlouhou trať. Existuj� k tomu servery, kter� pomohou, ale zat�m jsem s ž�dn�m nebyl spokojen, vždy mu něco chyb�, divně se ovl�d� a ve fin�le najdu na webu pojišťovny �plně jinou sazbu.

Relativně čerstvě se nyn� objevila HonzovaPojistka, kter� by mě mohla tohoto tr�pen� ušetřit, protože na prvn� pohled děl� vše co potřebuji.

Um� srovnat nab�dky např�č pojišťovnami (v současn� chv�li jich srovn�v� 15), zvl�dne i celoročn� pojistky, okamžitě mohu porovnat limity a dokonce je i filtrovat dle sv�ch potřeb a co mě vždycky těš� nejv�c - na ikonk�ch přesně vid�m, co je v pojistce zahrnuto a m�m i odkaz na všeobecn� podm�nky, kter� ve fin�le hrozně r�d studuji. Str�nky nav�c slibuj� pravidelnou aktualizaci, takže by měly podchytit všechny prob�haj�c� reklamn� akce a zv�hodněn� ceny.

Do budoucna n�s pr� ček� i možnost podělit se o zkušenosti s jednotliv�mi produkty (i když si to nedok�žu moc rozumně představit, budou si lidi ps�t "tihle mi neproplatili ukraden� zavazadla, kter� jsem neměl vůbec pojištěna"?) a poradny, kam budou přisp�vat samotn� pojišťovny sv�mi radami. To zn� dobře, zvl�šť pokud je bude někdo korigovat.

Pokud se na to pod�v�m z pohledu IT odborn�ka (kter�m pr� jsem :-)), jsem nadšen jednoduch�m uživatelsk�m rozhran�m; potěšen př�tomnost� blogu, kde se dozv�m o dalš�ch v�vojov�ch pl�nech (pr� bude i životn� pojištěn�, to jsem zvědav) a pravděpodobně i o novink�ch vztahuj�c�ch se k pojištěn� obecně; a konečně jsem unešen možnost� okamžitě nahl�sit chybu na str�nce. To je věc, kter� na většině webů chyb� a protože najdu chybu skoro vždy, tak mi uděl� opravdu radost, pokud ji mohu rovnou nahl�sit. Nav�c dostanete informaci o jej�m vyřešen� a dostat takovou informaci do hodiny od nahl�šen� - klobouk dolů.

HonzovaPojistka patř� do skupiny projektů ChytryHonza, kam patř� i server HonzovaHypoteka, poskytuj�c� obdobn� služby, byť č�stečně v offline režimu, pro nab�dku hypot�k. Když na ty lidi za těmi servery koukne člověk trochu l�pe tak zjist�, že mezi nimi nen� vůbec ž�dn� Honza a cel� je to zjevně opravdu nads�zka, protože Honzy u n�s m�me r�di a pravděpodobně se tak str�nky budou dobře pamatovat. Ostatně Jiř� Pat�k, obchodn� ředitel webu, k tomu s�m ř�k�: "Chytr� Honza je projektem pro všechny Čechy, kteř� chtěj� b�t jako česk� Honza – chytře zjistit potřebn� informace při vynaložen� minim�ln� n�mahy.“

Tak ať se jim dař� a nezaniknou, protože je hodl�m př�ště využ�t už v praxi. Cestovn� pojištěn� online m�m snad pro sv� dalš� cesty vyřešeno.

Cafe de Paris

Martin Humpolec — Thu, 24 Jun 2010 09:00:00 +0200

Dalš� restaurace na našem seznamu k navšt�ven� - Cafe de Paris na Mal� Straně. Podle n�zvu by člověk tipoval malou hogofogo kav�rnu a m�sto toho projde trochu podivn�m průchodem do pěkn�ho dvorka, kde s�dl� tato restaurace, nab�zej�c� na j�deln�m l�stku pouze minimum j�del, takže v�běr je velice snadn�.

Na internetu snad nejde nal�zt jedin� česky psan� čl�nek, restaurace je v�c vyhl�šen� mezi cizinci žij�c�mi v Česku. V době naš� n�vštěvy to mohlo b�t tak půl na půl, ale vůbec to nevad� - obsluha se věnujeme každ�mu stejně dobře.

V�běr j�del je omezen�, což ale neznamen�, že budete vyb�rat rychleji. My nakonec skončili u cibulačky se s�rem, hověz�ho steaku s "hranolky" (pr� jim neradi ř�kaj� hranolky, protože jsou v�razně lepš� než hranolky), parmaz�nov�ho rizota s houbami a Cr�me br�l�e (jsem si to musel zkop�rovat z jejich str�nek, s�m bych to nenapsal) jako dezert.

Obsluha je př�jemně živ�, trošku drz� (nicm�ně tak př�jemně a v mez�ch normy), dok�že poradit a hlavně se objevuje v rozumn�ch intervalech, takže člověk nem� pocit, že na n� mus� čekat nebo že ho naopak hon�.

Pol�vka byla v�born� doprov�zen� čerstvou bagetou, před steaky n�s ještě čekal sal�t, kter� n�s trochu zaskočil, ale stačili jsme ho spoř�dat předt�m, než přišly vlastn� steaky. Steaky samy o sobě - nejsou vůbec špatn�, hranolky jsou tak� dobr�, ale že by to byla zase extra tř�da, kterou jsem nikdy nejedl, to bych neřekl. Pr� je to nav�c všechno bio, což mě tedy vůbec nic neř�k�, j� sn�m v podstatě všechno, co na tal�ři najdou.

Fajn je serv�rov�n� - j�dlo nepřinesou na tal�ři, ale serv�ruj� ho z t�cu, kter� odkl�daj� na ohř�vač, aby bylo poř�d tepl�, a průběžně se objevuj� a přid�vaj�. Což bylo určitě fajn v tom chladn�m dni, že jsme to nejedli studen� a zaj�mav� je, jak to člověk j� po trošk�ch tak se mi zd�lo, že do sebe dok�žu poř�d něco dostat, takže jsem se musel s�m m�rnit.

Rizoto nebyla ž�dn� hutn� kaše, jak jsme občas zvykl� u n�s, ale bylo v�c kr�mov� a velice chutn�, jako ostatně i zm�něn� z�kusek, kter� nejsem schopen napsat natož vyslovit.

Posezen� na dvorku je fajn, hr�la n�m př�jemn� hudba, ani nahlas ani potichu, maj� připravenou pergolu i vyt�pěn� na chladn� dny a př�padně se d� ukr�t dovnitř domu, kam jsme se tedy ostudně nebyli ani pod�vat.

Př�ště až se budeme toulat po Mal� Straně, tak se asi zatoul�me opět, člověk by ani neřekl, kolik tahle čtvrť m� tajn�ch zakout� a restaurac� na každ�m rohu - to je snad ještě horš� než Žižkov.

Světov� poh�r ve vodn�m slalomu

Martin Humpolec — Tue, 22 Jun 2010 09:00:00 +0200

Po dvou letech n�s opět na kan�le v Troji čekal z�vod světov�ho v�znamu - tentokr�te ve vodn�m slalomu. Akce byla zjevně hodně důležit�, pod�l cel�ho kan�lu byly rozesety televizn� kamery, kter� zajišťovaly sestřih př�mo na velk� pl�tno na m�stě, ale hlavně přenosy do zahranič�.

Důležitost akci dodala i nutnost akreditace pro vstup na ostrůvek na druh� straně kan�lu. Akreditaci šlo naštěst� zajistit dost snadno a byl to dobr� n�pad - člověk se dostal na m�sta, kam byl norm�lně vstup zak�z�n a odkud bylo vidět l�pe než z tribun, a tak� nemusel platit vstupn� na celou akci :-)

Cel� akce měla pěkn� sp�d, jezdily se semifin�lov� a pak fin�lov� j�zdy v singlech, deblech a na kajac�ch. Moder�toři mleli rychle a k věci, byli až neuvěřiteln�, jak to stihli cel� dny upov�dat.

Vlastn� akce přinesla n�dhernou pod�vanou - s�lu, kter� by mohla p�dla l�mat; triky a riskov�n� d�ky kter�m se občas branka projela neuvěřitelně rychle; odhodl�n�, kdy se z�vodnice raději vracela po eskymov�n� o dvě branky zpět než aby se j� započ�taly trestn� vteřiny i snaha potěšit div�ky, kdy se z�vod odjel s vodou v lodi, kter� se tam dostala po spadnut� špricky. Bylo opravdu na co koukat.

Videa z jednotliv�ch j�zd je možn� shl�dnout na str�nk�ch z�vodu, stejně jako v�sledky. Důležit� je, že i my letos nalovili nějak� medaile - Štěp�nka Hilgertov� bronz, Luboš Hilgert stř�bro a Michal J�ně zlato.

PDF Signer

Martin Humpolec — Thu, 17 Jun 2010 09:00:00 +0200

Od verze 8 se Lotus Notes rozš�řily o postrann� panel, do kter�ho je možn� vkl�dat různ� miniaplikace. A od t� sam� verze všichni přem�šlej�, k čemu ten panel opravdu rozumně a smysluplně využ�t, aby tam nebyl jen tak.

DIGI TRADE na letošn�m Symposiu prezentoval nově vyvinut� widget, kter� slouž� k snadn�mu a rychl�mu opatřen� PDF souborů elektronick�m podpisem.

Způsob použit� je jednoduch� - nainstalovat, nastavit elektronick� podpis a použ�vat. V bočn�m panelu se nab�zej� vaše disky a PDF soubory na nich uložen�, kter� stač� nat�hnout buď do dokumentu v Lotus Notes (třeba do emailu) nebo i přet�hnout na plochu nebo jin� um�stěn� mimo LN. Ve zlomku vteřiny je vybran� soubor opatřen vaš�m elektronick�m podpisem, aniž by bylo nutn� někde něco otev�rat či potvrzovat a můžete odes�lat. Třeba do Datov�ch schr�nek, kter� elektronick� podpisy sice př�mo nevyžaduj�, ale spousta lid� je r�da použije. Samozřejmou funkcionalitou je v�cen�sobn� podepisov�n� jednoho PDF souboru.

Pokud se chcete pod�vat na praktickou uk�zku, můžete využ�t toto video.

PS: PDF Signer je placen�m pluginem od společnosti DIGI TRADE.

Co dok�že Adobe Acrobat?

Martin Humpolec — Tue, 15 Jun 2010 09:00:00 +0200

V r�mci pravideln�ch sn�dan�, kter� poř�d�me pro z�jemce v DIGI TRADE, jsme tentokr�t prezentovali produkt Adobe Acrobat a jeho možnosti. Trochu netradičn� t�ma, protože sn�daně jsou většinou zaměřeny na produkty Microsoft. Lid� toto t�ma v každ�m př�padě oslovilo dost a bylo plno, ostatně jako skoro vždycky, někter� t�mata mus�me dokonce několikr�t opakovat.

Na dalš�ch sn�dan�ch už v�me, že n�s ček� pov�d�n� o online služb�ch Microsoftu (BPOS) a efektivn�m zabezpečen�m emailov� komunikace pomoc� produktu Forefront. V�ce o připravovan�ch t�matech najdete na našem webu.

Zpět k Acrobatu a k tomu, co jsem si zapsal. Z�klady asi zn�me všichni - PDF je ISO form�t (ISO 19005-1), multiplatformn� a multijazyčn�, jehož c�lem bylo v poskytnout elektronickou obdobu pap�ru. D�ky ISO standardu je zajištěna dlouhodob� čitelnost form�tu a nemůže se tak st�t, že někdy v budoucnu by tyto soubory (ve form�tu PDF-A) nešlo přeč�st, protože to ž�dn� aplikace nebude umět.

Vlastn� PDF se skl�d� z několika vrstev - prezentačn�, business logika a formul�ře, koment�ře a př�padně dalš�. D�ky těmto vrstv�m je na sebe v podstatě možn� kupit informace, podepisovat je elektronick�mi podpisy, něco dopsat či přidat a znovu podepsat, takže je doložiteln�, jak to v jednotliv�ch okamžic�ch vypadalo.

Adobe Acrobat existuje ve verz�ch Standard, Pro a Pro Extended a liš� se v možnostech, kter� nab�zej�. Může tak b�t možn� do PDF přev�dět nejenom "běžn�" dokumenty, ale i dokumenty ze skeneru, webov� str�nky nebo dokonce 3D data z CAD v�kresů (a pak s nimi v Readeru točit, vyp�nat vrstvy, ps�t koment�ře, ...). V�hodou je, že pro převod nemus�te m�t aplikace, ve kter�ch soubor vznikl, ale Acrobat s�m je um� přeč�st, v př�padě v�kresů určit kter� vrstvy v�s zaj�maj� a přev�st pouze ty.

Př�mo v něm existuje modul pro OCR, kter� um� respektovat jazyky, ve kter�m je dokument vytvořen a m� pro ně př�slušn� slovn�ky, um� respektovat rozdělen� slova a dalš� vychyt�vky. Po rozpozn�n� textu je pak v jedn� vrstvě uložen zdrojov� naskenovan� obraz a v dalš� vrstvě je pak rozpoznan� text, takže je možn� v něm fulltextově vyhled�vat (a vyhledat to um� i rozdělen� slova).

Psac� stroj je celkem fajn funkcionalita, kter� umožňuje př�mo do naskenovan�ch formul�řů vypsat �daje, přestože ten obr�zek nen� rozpozn�n jako formul�ř. Nebo můžete zapnou rozezn�v�n� formul�řů a pak se zamysl� a přid� formul�řov� pole tam, kde si mysl�, že by měly b�t. Nav�c je možn� u každ�ho pole nastavit jeho typ a masku. A pak je možn� je vyplnit i v Readeru. Co teprve dynamick� formul�ře, třeba pro ž�dost o vizitku, kdy si člověk zad� jm�no, vybere oddělen�, automaticky se dopln� dalš� věci a ještě ke všemu vid� rovnou n�hled, jak bude vizitka vypadat. Schv�len� - př�mo pomoc� tlač�tka v Acrobatu, kde dojde k odesl�n� emailem nadř�zen�mu, kliknut�m schv�l� a už se to odes�l� do v�roby.

Formul�řů v každ� firmě vymysl�te asi spoustu, někter� použit� jsou trochu překvapuj�c�. Někde v tom p�š� z�pisy z jedn�n� - co ř�dek to jeden bod, je možn� je dynamicky přid�vat, použ�vat připraven� kategorie. Nebo použit� jako spis, do kter�ho se přid�vaj� dalš� soubory, je možn� ho zaheslovat a v jednom PDF m�t vše. Poř�d je to fulltextov� a lze v tom vyhled�vat. Skoro mě zlomil, tohle jednoduch� navrhov�n� formul�řů vypad� hrozně fajn, vyplnit je může kdokoliv s Readerem, takže ani cenově to nen� nic hrozn�ho.

Archivace emailů z Outlooku - vznikne PDF dokument, kde jsou jednotliv� ř�dky pro emaily, ve spodn� č�sti je pak n�hled na email včetně př�padn�ch př�loh. Velice hezk�.

Byl to rychl� průlet t�m, co Acrobat um�, pr� se o tom d� mluvit cel� den. A pak se d� dalš� den pov�dat o Adobe Live Cycle. Mus�m ř�ct, že pěkn�, standard použiteln� a poslateln� komukoliv, rychl� n�vrh formul�řů s logikou, elektronick� podpisy, bezpečnost. Je toho dost co to um�, určitě jeden produkt, o kter�m se d� přem�šlet pro nasazen� ve firmě. A nemus� to b�t drah�.

Praktick� uk�zky použit� při prezentaci jsou dostupn�, po rychl� registraci, na webu Adobe.

Co čtete za noviny, časopisy, weby?

Martin Humpolec — Thu, 10 Jun 2010 09:00:00 +0200

Pochlubte se jak� časopisy, noviny nebo webov� str�nky čtete (a zda vůbec).

Přem�šl�me o vhodn�m m�stě pro inzerci a chtěli bychom vědět, co lid� opravdu čtou, protože informace o n�kladech a demografick�m složen� čten�řsk� obce jednotliv�ch časopisů asi nen� možn� br�t za bernou minci. K tomu je spousta zaj�mav�ch webov�ch str�nek, o kter�ch se možn� obecně nev�, ale mohou b�t zaj�mav�.

Tak co, porad� a poděl�te se o zaj�mav� zdroje informac�?