I letos pojede napříč republikou Mezinárodní festival outdoorových filmů, kterého jsme se loni zúčastnili s naším filmem z Nového Zélandu. Tentokrát se neúčastníme s filmem, pouze dodáváme naše tradiční H2Omaniaks NEWS, což je náš pravidelný plátek o 4 stranách, který bude distribuován na všech místech promítání.
Podle všeho by nás mělo čekat 125 filmů z 21 zemí světa ve 25 městech České republiky a celkem 36 různých lokalitách v termínu 7. října - 4. prosince 2010. Filmy podle názvů vypadají skvěle, několik různých žánrů se vzájemně mixuje takže bude těžké si vybrat, na co se do kina vydat. Abychom to neměli ale vůbec jednoduché, tak k těm soutěžním filmům přibyly letos i nesoutěžní od Krátkého filmu, což by měly být typicky historické dokumenty, abychom měli na co vzpomínat.
K filmům navíc besedy s cestovateli, konkrétně třeba Miloslavem Stinglem, Pavlem Bémem, Robinem Kaletou, Liborem Uhrem a dalšími.
Letos dokonce bude i pokrytí v České televizi, kde bude věnován prostor na ČT2 pořadu s názvem Večer na téma - outdoorové sporty a filmy a na ČT4 by nás měly čekat Minuty dobrodružství.
Začněte pomalu plánovat, ať nepřijdete o něco zajímavého, minule byly mnohé filmy beznadějně vyprodány.
Je to tak, přišel zase pomalu čas na dovolenou. Letos to bude snad ještě větší exotika než loni v Africe. Rozhodli jsme se jet tentokrát na vlastní pěst, zase někam hodně daleko, cestovat místní dopravou a zkusit pro spaní využít CouchSurfing. Tak zkuste hádat, kam míříme.
časové zóny, poblíž kterých jsme ještě nebyli
velké výškové převýšení napříč zemí
hodně sucha i hodně vody
nemocemi to přetéká - malárie, mor a další
krvežízniví vampýři
Jana zde chce být nonstop v rauši, povzbuzující látky jsou dostupné všude a levně
Čistá voda - pro spoustu lidí nepředstavitelná věc, kterou je ale relativně snadné změnit. Za 20 dolarů je možné poskytnout jednomu člověku pitnou vodu na dalších 20 let.
Směšných 20 dolarů může zachránit spoustu lidských životů, protože špinavá voda prošpikovaná viry a dalším humusem zabíjí víc lidí než všechny války a další násilnosti dohromady. 90% úmrtí jsou děti do 5 let.
V roce 2007 se Scott Harrison rozhodl spustit tuto každoroční kampaň veřejně. Probíhá celé září a je zaměřena na všechny, kteří se v září narodili. Její výzva je jednoduchá - vybodněte se na dárky, nechte lidi raději darovat peníze na dobrou věc. A každý rok se jim to daří víc a víc, díky nim získalo už víc jak milion lidí v 17 zemích přístup k čisté vodě, bylo vyhloubeno skoro 3 000 studní a lidé vzdělání v oblasti hygieny.
Letos mají za cíl dát vodu 16 000 lidí z kmene Bayaka ve Středoafrické republice. Kmene, který byl vyhnán z lesů, kde žil a které se nyní kácí, na okraje vesnic, kde se na ně dívají jako na zvířata a otroky. Postavit pro ně studně znamená získat $1 700 000, které jdou ze 100% na výstavbu studní.
Od roku 2007 dávám i já peníze na tyto účely, vždy k narozeninám svojí mamky. Letos oslaví šedesátiny a to je důvod, proč byste se ke mě mohli připojit. Cíl je skromný - $600, což znamená vodu pro 30 lidí.
Na českém internetu se nám objevil nový server, který by měl pomoci najít dobré podniky, kde se dá najíst nebo nakoupit jídlo. Stojí za ním pan Cuketka, který se již značně proslavil svým serverem věnovaným jídlu a jak se poslední dobou zdálo, s rozjezdem měl hodně práce. Cuketka nám zahálela a dva nebo tři články měsíčně nám musely stačit (navíc povětšinou spíš propagační než něco reálně přinášející).
Rozjezd serveru Scuk kladně hodnotili na Lupě - líbila se jim dělostřelecká příprava v podobě nafocených písmen, spuštění až v okamžiku kdy byli spokojeni, zajištění peněz na provoz a hlavně prvotní naplnění databáze dobrých míst.
Já sám bych tak optimistický nebyl, to čekání bylo hrozivé a protože jsem zrovna v té době chtěl tip na nějakou dobrou restauraci, tak se mi to moc nelíbilo. Ostatně i spuštění "až budou spokojeni" je pěkné, ale přesto tomu chybí hodně věcí, o kterých sám realizační tým ví a postupně je dolaďuje. Nečekejte tady příliš detailní vyhledávání podniků i když štítkování funguje a hledání podle města také. Ostatně databáze míst nepřekypuje zrovna hojností, očekával jsem po takovém čekání podniků výrazně víc, ale když se člověk podívá, kolik lidí za tím stojí a že to dělají v podstatě pro zábavu, tak se není čemu divit.
Tak to jsem to zkritizoval a teď trochu optimismu. Myšlenka je skvělá, hodně se mi líbí, že jsou zaměřeni opravdu jenom na dobré podniky, ty které komunita zkritizuje postupně z mapy vymizí a půjdou vyhledat jenom při znalosti jména. Je to odvážné a dává to smysl. Provázání s Google mapami je naprosto logické, většinou hledám podniky v určité oblasti a je fajn to vidět na mapě. Navíc když zapichovátka přímo ukazují o jaký typ podniku se jedná.
Vrcholem (zvláště někdy) jsou potom popisy podniků. Už detail upoutá pozornost, recenze jsou v mnoha případech ještě lepší. U každé je na první pohled díky kytičce vidět, jak moc chválí, každou jednotlivou je možné palcem obodovat. Důležité je, že hodnotitelé nejsou anonymní, ale o každém se dozvíte další informace, Scuk jejich identitu ověřuje a uživatelé díky hodnocení jejich recenzí jsou schopni eliminovat ty nekvalitní. A pokud vám některý hodnotitel sedne, tak zjistíte i další podniky, ve kterých byl a můžete ho stopovat. Ve spojení s facebookovou mánií by bylo ještě hezké mít možnost vidět, kam chodí moji kamarádi a bylo by to úplně skvělé.
Teď jenom doufat, že databáze podniků se bude rychle plnit a server nezhyne. Pokud si chcete počíst další upoutávky, tak odkazy přikládám.
Před časem jsem narazil na recenzi knížky Create Stunning HTML Email That Just Works od Matthewa Pattersona a zařadil ji do svého seznamu knížek k pročtení, abych se poučil, jakých chyb se při posílání "reklamních" emailů vyhnout. Debata, v jakém formátu, co, komu, kdy a jak posílat BOSS Newsletter, která proběhla u nás, byla celkem zajímavá a tak je fajn nabrat nějaké nápady i od jinud. Zvláště proto, že HTML emaily jsem zamítl hned na začátku.
Knížka je rozdělena do 6 částí, kde mě přišly zajímavé hlavně ty první, ve kterých se probírá proč, jak je plánovat, čeho se vyvarovat a na co se naopak zaměřit. V druhé polovině se potom probírá jak přesně je tvořit a na co si dávat pozor z právního pohledu a celé to končí tím, jak poskytovat služby posílání emailů klientům.
Proč email?
Emaily jsou prý skvělý obchodní nástroj, podle studie z roku 2009 vynáší email průměrně 43$ na každý dolar, který se věnoval jeho přípravě a rozesílání. Současně je výrazně levnější než papírové dopisy, což jsme asi všichni čekali. Také jsou prý emaily skvělé, protože méně otravují a lidé na ně mohou odpovědět kdy chtějí. A konečně dobře doplňují marketingový mix - mohou připravit zákazníka na následný telefonát nebo u něj vzbudit zájem (což je přesně to, co si od nich slibujeme).
Neměly by být posílány moc často, což se špatně definuje. Ale když je posíláte moc často, tak se prý lidé začnou odhlašovat, takže je lepší spíš tu frekvenci snižovat než zvyšovat. Náš dvouměsíčník asi moc častý není, ale zase aby na to lidé v mezičase úplně nezapomněli.
Pokud se ptáte, kdy je posílat, tak si to musíte zkusit. Něco je prý ideální čtení na neděli, jiné někdy po ránu či po obědě, každý je specifický. Tady si člověk také uvědomí, že ty jejich emailové kampaně jsou řádově větší než ta naše, takže třeba doporučují zkusit si rozdílné časy a pak porovnávat. To v našem objemu asi moc nejde, protože by to vždy byla statistická odchylka.
Také nesmíme být z emailu přehnaně nadšení - normální je prý pokud na odkazy v něm klikne tak 15% lidí a to ani neřeší, kolik lidí ho vlastně vůbec nečte.
Kdo by měl email odesílat je také dobrá otázka a "správnou" odpovědí se neřídíme. Správná odpověď totiž zní - speciální emailová adresa, ze které bude jasné, co bude obsahem emailů a kdo se za ní skrývá. Odesílat z osobního emailu se prý má jenom když už člověk předtím s lidmi navázal nějaký kontakt, protože jinak si to nespojí a email vyhodí. Tak uvidíme.
Jak by měl email vypadat?
Tohle člověku úplně nedojde - email by měl mít něco společného s vaší webovou stránkou, aby si to lidé snadno a rychle spojili, ale současně to nesmí vypadat jako webová stránka. Ten důvod je jednoduchý - zatímco na web se díváte a většinou máte okno dostatečně velké, na emaily většina lidí kouká v náhledu. Vlevo složky, vlevo nebo nahoře seznam emailů a v té střílně co zbude je ten vlastní email. Takže pokud se do ní šířkově nevejde tak to vypadá špatně (doporučená šířka je 600px). Pokud se do ní vejde jenom jeho logo, tak to nikdo také číst nebude.
Email by měl být krátký, z čehož vyplývá, že na delší články by se měl odkazovat na vaše stránky a celý by neměl být delší než dvě až tři stránky (i to se mi zdá skoro moc). A je prý naprosto v pořádku používat pro něj stejný obsah jako pro web, protože lidi nečtou, takže opakování matka moudrosti. Já se vždycky bál, že je potřeba stvořit nové texty s novými myšlenkami, ale zjevně to není pravda. Což je na jednu stranu super ušetření práce, na druhou hrozně smutné, protože si člověk uvědomí, kolik práce tedy zbytečně vyhazuje do vzduchu a lidi si jí ani nepřečtou.
V emailu by mělo být viditelně uvedeno, proč ho dostávají a jak se z něj odhlásit. Překvapilo mě, že tento text cpali hned navrch emailu, kde si myslím, že zbytečně zabírá místo. Ale možná, když lidé zjistí proč to dostali, tak si ho spíš přečtou.
Důležitý je předmět emailu - zkuste ho udělat zajímavý a ještě se vejít do maximálně 50 znaků. Pokud není zajímavý předmět, email nebude otevřen a rovnou ztratil svou šanci. Tak to jsme zkusili, otázka nakolik to zabere. Pár tipů najdete i na stránkách Campaign Monitor, které jsou v knížce hojně zmiňovány a pro větší mailing asi dává smysl jejich využití. Když pro nic jiného tak pro statistiky, které poskytují.
Obrázky jsou důležité, odlehčují obsah ale současně je důležité, aby člověk otestoval, jak budou vypadat v různých poštovních klientech, protože zobrazení obrázků se často zakazuje a pak může zákazník přijít o dost informací. Tady zase potěšily stránky Campaign Monitoru, které umožňují otestování emailu v různých klientech a ukáží, jaký je výsledek.
Důležitá je výzva k akci. Z emailu by mělo být patrné, k čemu chce zákazníka přesvědčit a donutit ho to udělat. Tedy jasný text, tlačítko s výzvou, zaujmout v jedné větě. Tak to asi neděláme a když jsem tak přemýšlel o cílech našeho newsletteru tak akce mezi nimi asi není. Spíš chceme zákazníkům ukázat, co všechno umí BOSS řešit a nalákat je, aby o tom přemýšleli (a to je vlastně i ta akce, kterou od nich chceme).
Zajímavé jsou praktické ukázky emailů. Asi jsem si nevzal nic z jejich podoby, jako spíš obsahu. Naprosto konkrétně server Sortfolio (původně Haystack) ze známé rodiny 37signals (Basecamp, Backpack, Highrise, Campfire), který slouží k snadnému nalezení web designera a současně ukazuje jeho portfolio. Dobrý tip na hledání inspirace.
Jak udělat správně HTML
Zapomeňte na kaskádové styly a další vymoženosti, vraťte se k tabulkám, k definici stylů u každého jednotlivého tagu a dalším věcem. Tvořit HTML emaily je prostě prasárna, protože většina poštovních klientů zamrzla v minulém tisíciletí případně se v průběhu doby ještě zhoršila, aby lépe chránila uživatele před hrozbami z internetu. Stejně tak zapomeňte na Flash, JavaScript nebo video. Tohle jsme ale asi všichni také tušili.
Závěrem
Relativně tenká knížka (137 stran obsahu), se spoustou obrázků ukazujících konkrétní použití, tabulek s přehledem co funguje a co ne a smršť tipů co dělat a čemu se vyhnout. Určitě mě donutila trochu zapřemýšlet hned a další přemýšlení mě čeká v budoucnu. Takže doporučuji.
nebo naopak si články prohlížet podle období, ve kterém byly napsány. Nabízí se také sledování mého Twitteru; obecných článků jinde, které mě zaujaly nebo zajímavých článků o Lotus Notes od jiných autorů. Nebo úplně nejlépe - jděte se podívat na mé fotografie.
Twitteru
I letos pojede napříč republikou Mezinárodní festival outdoorových filmů, kterého jsme se loni zúčastnili s naším filmem z Nového Zélandu. Tentokrát se neúčastníme s filmem, pouze dodáváme naše tradiční H2Omaniaks NEWS, což je náš pravidelný plátek o 4 stranách, který bude distribuován na všech místech promítání. 
časové zóny, poblíž kterých jsme ještě nebyli 
Čistá voda
